Operátor vysokorychlostních železničních spojů Eurostar má problém: dlouho se zdálo, že jedinou opravárenskou základnu pro VRT jednotky BR Class 373 a BR Class 374 uhájí před nástupem konkurence. Bohužel pro Eurostar, britská byrokracie je sice pomalá, ale neuvěřitelně výkonná.
Poté, co se nový zájemce o provozování vysokorychlostních železničních spojů směrem na evropský kontinent – operátor Evolyn – odvolal k ORR (Úřad pro železniční a silniční dopravu) s žádostí o vynucený přístup ke kapacitě provozního depa Temple Mills; nastalo zdánlivé ticho. Ale opravdu pouze zdánlivé.
Hlavně nenápadně!
S britskou byrokracií moc často do přímého styku nepřijdete – funguje sice pomalu, zato však efektivně a spolehlivě; chyb z jejich strany je minimum. A co víc, byrokratická suita “boxuje v rukavičkách” – takže v mnoha případech si ani nestihnete uvědomit, že nejste až zas tak moc daleko od finálního K.O.
Souvislost s Temple Mills a Eurostarem?
Zásadní.
Operátor Eurostar již od okamžiku, kdy nově vzniklý operátor dává najevo zájem vstoupit v rámci Open access přístupu na VRT trať spojující anglický ostrov s evropským kontinentem sveřepě tvrdí, že kapacita v Temple Mills je naplněna na maximum a je nemožné, aby ji využíval další dopravce. Naopak operátor Evolyn poté, co na ORR zaslal svoji žádost k vynucenému přístupu ke kapacitě v depu Temple Mills tvrdí, že Temple Mills kapacitu má (PDF, v anglickém jazyce).
ORR si na základě těchto tvrzení v tichosti najal konzultantskou firmu IPEX, kterou požádal, aby zjistila, jaký je skutečný stav věci. Stalo se – ke zlosti operátora Eurostar.
Je zbytečné na tomto místě vypisovat obsah všech 71 stránek dokumentu – sami se můžete ponořit do detailního popisu stávajícího stavu servisní opravárenské základny Temple Mills (PDF, v anglickém jazyce). Zjednodušeně řečeno: depo Temple Mills má kapacitu dostatečnou k tomu, aby sloužilo jako servisní zázemí i pro případného dalšího operátora.
A není to málo, Antone Pavloviči?
Pomyslné vidle do stávajícího sporu hodil další, nově vniklý operátor – Gemini Trains. Podle prozatím dostupných informací na internetové stránce operátora by budoucí možný provoz vedl z Velké Británie (Ebbsfleet) do Bruselu a Paříže. Pokud by nově vzniklý operátor licenci k provozu nových spojů opravdu obdržel, pak by se jednalo o již třetího dopravce mezi Anglií a Evropou.
A to není vše: ve hře stále zůstává i Virgin Group miliardáře Richarda Bransona, jehož zájmem je oživit zlaté časy dopravce Virgin Trains nabídkou spojení – světe div se – do Paříže a Bruselu.
Tím však vzniká poměrně bizarní situace: na trh vysokorychlostní železniční dopravy mezi Velkou Británií a Evropou se náhle tlačí čtyři operátoři, kteří mají velký zájem uhryznout si kus lukrativního koláče, na kterém doposud hodoval pouze Eurostar. A to vnáší do celého příběhu vcelku zásadní zádrhel:
Kam s nimi?
Opravárenské depo Temple Mills zcela jistě dokáže “ubytovat” dopravní techniku dalšího případného operátora. K čemu však kapacita depa určitě stačit nebude, je požadavek dalších tří operátorů (Evolyn, Gemini Trains a Virgin Trains), kteří budou (a dávají to velmi hlasitě najevo) požadovat přístup k opravárenské kapacitě depa.
Je tedy jasné, že nejsme příliš vzdáleni od okamžiku, kdy regulátor ORR bude muset oznámit, který operátor získá k depu Temple Mills přístup a tím i jistotu budoucí licence k provozu linek na VRT trati HS1 ve směru na evropský kontinent – a bude se jednat pouze o jednoho operátora.
Sečteno a podtrženo, ohledně konkurence na VRT spojení mezi Anglií a Evropou nás čeká ještě spousta legrace!
Discover more from Dopravní Magazín
Subscribe to get the latest posts sent to your email.